Článek na NOVINKY.cz Novinky.cz píše o tom jak umělá inteligence vás udrží naživu i po smrti. Společnost Life’s Echo využívá umělou inteligenci k vytváření interaktivních simulací lidí po jejich smrti. Prostřednictvím hloubkových rozhovorů a klonování hlasu vytváří tzv. digitální duchy, kteří mohou komunikovat s pozůstalými a uchovat tak podstatu člověka i po jeho odchodu.
Etické dilema a společenské dopady
Na první pohled se tato inovace může jevit jako útěcha pro truchlící. Poskytuje možnost uchovat „přítomnost“ milované osoby a prodloužit vztah, byť v digitální podobě. Nicméně, právě zde vyvstávají zásadní otázky o etice. Máme právo vytvářet simulace lidí, kteří již zemřeli? Jaká je hranice mezi památkou a komercializací osobního života? A co souhlas zemřelého – může být jeho digitální identita zneužita nebo manipulována?
Další úvaha se týká důsledků pro psychické zdraví pozůstalých. Místo smíření se s realitou smrti může taková technologie prodlužovat proces truchlení, nebo dokonce vytvářet závislost na simulaci, která nikdy nenahradí skutečný lidský vztah. Udržování umělého spojení se zesnulým může narušit schopnost žít plnohodnotný život v přítomnosti.
Výzvy pro sociální služby
Vstup této technologie do běžné praxe může představovat problém i pro sociální služby. Představme si situaci, kdy klient sociální péče, například senior, projeví zájem o vytvoření digitálního ducha zemřelého partnera. Sociální pracovníci by mohli být postaveni před nelehkou otázku – mají takový požadavek podpořit, odmítnout, nebo hledat kompromis?
Podobné požadavky mohou narážet na etický kodex sociálních služeb, jejichž cílem je podpora důstojnosti, autonomie a reality klienta. Zapojení do udržování simulované verze zesnulého by však mohlo být interpretováno jako popírání reality smrti, což je v rozporu s cíli duševního zdraví.
Fyzická smrt vs. digitální nesmrtelnost
Smrt je přirozenou součástí lidského života a její nevyhnutelnost formuje naše chápání života a vztahů. Myšlenka digitální nesmrtelnosti tuto rovnováhu narušuje. Jaké místo bude mít „digitální duch“ ve společnosti? Bude respektováno, že simulace není skutečný člověk, nebo se stane běžnou náhradou za lidskou interakci?
Technologie sice otevírá fascinující možnosti, ale zároveň vytváří nový etický a sociální prostor, který si žádá hlubokou reflexi. Pro mě osobně je tato představa velmi sporná, neboť v sobě nese riziko, že místo smíření s lidskou smrtelností se společnost začne upínat na iluzi nesmrtelnosti.
Zdroj: NOVINKY.cz – Umělá inteligence vás udrží naživu i po smrti – Petra Sasínová
Tento článek byl sepsán za podpory AI – GPT 4o
